2 Samuel 3
1 Války mezi přívrženci Saula a příznivci Davida se táhly ještě dlouhou dobu. David však své postavení stále více upevňoval, zatímco vliv Saulových potomků postupně slábl.
2 2-5 Davidovi se v Chebrónu narodilo několik synů. Nejstaršího Amnóna přivedla na svět Achínoam z Jizreelu. Druhého syna Kileaba porodila vdova po Nábalovi z Karmelu Abígajil a třetího syna Abšalóma zplodila Maaka, dcera gešúrského krále Talmaje. Čtvrtý potomek Adónijáš byl synem Chagíty, pátému synu Šefatjášovi dala život Abítala a konečně šestý syn Jitreám se narodil Davidově manželce Egle.
3 ***
4 ***
5 ***
6 Během neustávajících bojů mezi Saulovými zastánci na jedné a Davidovými příznivci na druhé straně, získával mezi Saulovými přívrženci stále větší vliv vojevůdce Abnér.
7 Využil dokonce svého postavení a vyspal se s jednou ze Saulových družek, Ajovou dcerou Rispou.
8 Když za ním potom přišel Íš-bóšet a jeho čin mu vyčetl, Abnér se kvůli tomu nesmírně rozlítil a odpověděl mu: "Jsem snad nějaký prašivý Judejec, že se mnou takto jednáš? Každý den věrně a oddaně sloužím zájmům tvého otce Saula, jeho rodiny i přátel. Ani tebe samotného jsem nezradil a nevydal tě Davidovi do rukou, a ty mě nyní přesto umravňuješ a hledáš proti mně záminku kvůli nějaké ženě?
9 Ať se mnou Hospodin naloží, jak sám uzná za vhodné, jestli nyní pro Davida nevykonám to, co mu Hospodin přísahal ve svém slibu:
10 Sesadím z trůnu potomky Saula a předám vládu do rukou Davida. Ustanovím ho králem celého Izraele a Judeje od Danu až k Beer-šebě."
11 Íš-bóšet dostal strach a neodvážil se Abnérovi říci už ani jediné slovo.
12 Potom Abnér vypravil k Davidovi posly se vzkazem: "Kdo vlastně této zemi vládne? Uzavři se mnou smlouvu a já ti pomohu sjednotit celý Izrael pod tvou vládu."
13 David Abnérovi odpověděl: "S tvou nabídkou souhlasím, ale smlouvu s tebou uzavřu pouze pod jednou podmínkou. Až se ke mně vypravíš, musíš s sebou přivést Saulovu dceru Míkal, jinak s tebou o ničem jednat nebudu."
14 Potom vypravil posly také k Saulovu synu Íš-bóšetovi a vzkázal mu: "Vrať mi mou manželku Míkal, pro kterou jsem vzal život stovce Pelištejců."
15 Íš-bóšet Davida uposlechl a požádal Abnéra, aby tedy Míkal od jejího manžela, Lavišova syna Paltíela, přivedl.
16 Paltíel však nechtěl svou ženu opustit a s nářkem ji provázel až do Bachurímu. Teprve tam se na Abnérovu výzvu odpojil a vrátil se domů.
17 Abnér pak svolal zástupce Izraele a řekl jim: "Už dlouho chcete, aby nad vámi vládl David.
18 Nyní přišel čas, abyste svou myšlenku podpořili činem. Vždyť právě o Davidovi Hospodin prohlásil, že vysvobodí izraelský národ z útlaku Pelištejců a všech jeho nepřátel."
19 Stejný návrh potom Abnér osobně přednesl Benjamínovcům, a když je přesvědčil, vypravil se do Chebrónu, aby Davidovi oznámil, na čem se celý Izrael včetně kmene Benjamínovců usnesl.
20 Když Abnér v doprovodu dvaceti mužů dorazil do Chebrónu, David je přivítal a uspořádal pro ně hostinu.
21 Potom však Abnér Davidovi řekl: "Dovol mi odejít a shromáždit celý Izrael, aby tě lidé mohli zvolit svým králem. Budeš tak konečně moci vládnout nad celou zemí a spravovat ji, jak sám budeš chtít." David souhlasil a nechal Abnéra v pokoji odejít.
22 22-24 Zanedlouho nato se z válečného tažení vrátili Davidovi bojovníci v čele s Jóabem a přinesli s sebou velkou kořist. Sotva se Jóabovi doneslo, že krátce před jeho příchodem navštívil krále vojevůdce Abnér a že David ho nechal v pokoji odejít, přispěchal k němu a řekl: "Králi, co jsi to udělal? Vychytralý Nérův syn Abnér tě podvedl a ty jsi ho klidně nechal odejít.
23 ***
24 ***
25 Copak ho neznáš? Ve skutečnosti jistě přišel jen proto, aby obhlédl situaci a odhalil tvé záměry a plány."
26 26-27 Po těchto slovech Jóab odešel, a aniž by Davidovi cokoliv oznámil, vypravil za Abnérem posly, aby ho přivedli zpět. Poslové ho dostihli u studny v Siře a vrátili se s ním do Chebrónu. Jóab už na něj mezitím čekal u městské brány a jakmile dorazil, vzal si Abnéra stranou, jako by si s ním chtěl důvěrně promluvit. Namísto toho však s úmyslem pomstít smrt svého bratra Asáela vytáhl v ústraní dýku, vrazil ji Abnérovi pod žebra a na místě ho usmrtil.
27 ***
28 Když se o tom později doslechl David, prohlásil: "Já ani moje království nikdy neponeseme za prolitou krev Nérova syna Abnéra žádnou vinu.
29 Důsledky jeho smrti nechť padnou na hlavu jeho vraha Jóaba a celou jeho rodinu. Ať vždy někoho z nich postihne rakovina či malomocenství, ať je chromý nebo zahyne hladem či v boji."
30 (Na vraždě Abnéra se kromě Jóaba podílel i jeho bratr Abíšaj. Společně tak chtěli pomstít smrt svého bratra Asáela, kterého Abnér usmrtil v bitvě u Gibeónu.)
31 Potom David Jóabovi a všem, kteří byli s ním, nařídil: "Na znamení zármutku nad Abnérovou smrtí roztrhnete svůj oděv, oblečete se do žíněného roucha a půjdete v pohřebním průvodu před Abnérem."
32 Sám pak šel za ním a společně jeho tělo pohřbili v Chebrónu. Král i všechen lid nad Abnérovým hrobem hlasitě naříkali a
33 33-34 David na jeho památku zazpíval tento žalozpěv: "Proč musel Abnér zemřít jako zločinec, když jeho ruce nesvazovala pouta a na nohou nenesl okovy? Zahynul, stal se obětí ničemníků." Když dozpíval všichni znovu nad Abnérem zaplakali.
34 ***
35 Po skončení pohřbu si lidé všimli, že David nic nejí a přemlouvali ho, aby se alespoň trochu posilnil. David jim však odpověděl přísahou: "Ať se mnou Bůh naloží tak přísně, jak uzná za vhodné, jestli se do západu slunce dotknu chleba nebo jiného pokrmu."
36 Lidem se jeho odpověď líbila, stejně jako si upřímně cenili všeho, co David dělal.
37 Jeho postoj toho dne všem Izraelcům dokázal, že král neměl s vraždou Nérova syna Abnéra nic společného.
38 David pak svým lidem řekl: "Je nesporné, že Izrael dnes ztratil velkého velitele a schopného muže.
39 A přestože jsem Bohem vyvolený král, cítím, že nemohu proti zločinu obou Serújiných synů nic udělat. Kéž tomu, kdo páchá zlo, Hospodin za jeho zlé skutky po zásluze odplatí."